2015

MÁME OTEVŘENO

BUBNOVÁNÍ PRO BUBNY I

12. DUBNA 2015

Poslední den otevření výstavy Cesta k památníku v Národním technickém muzeu proběhla veřejná diskuse nového formátu, nazvaná BUBNOVÁNÍ PRO BUBNY.

Událost, na které se setkali zástupci městské části, Institutu rozvoje města, architekti-pedagogové Fakulty architektury ČVUT a zástupci úspěšných realizací v okolí se členy autorského týmu vznikajícího Památníku ticha, reagovala na celou řadu velkých koncepčních akcí k řešenému rozvojovému území Bubny-Zátory.

Na rozdíl od akademických koncepcí spojených s přístupem k územnímu plánu velké Prahy si tato diskuse položila otázku, zda je možné lokálními iniciačními projekty podpořit postupnou proměnu území, aniž by tím byl narušen koncept širokého urbanismu, jenž vzhledem k mnoha politickým zájmům v současné době rozvoj území vlastně brzdí.

Památník ticha se takto ptá, co se stane za několik let, až se podaří přebudovat nádraží Bubny na moderní platformu zásadních témat minulosti i současnosti a jejich objekt bude stále obklopen stávajícím holešovickým brownfieldem? Jak lze rozšiřovat lokální proměnu, aby se nestala osamělým ostrůvkem utopeným v území nekulturní sociální bídy města, jako je tomu dnes? Je možné koordinovat velký urbanismus s lokálními záměry v jejich dočasném konceptu, aniž by tím utrpěl velký plán či stagnoval aktuální lokální záměr?

Koncepce odpoledního workshopu byla založena na krátkých (přesně limitovaných) vstupech dvojic mezi sebou diskutujících osobností, jejichž polarita předpokládá přirozenou akceleraci tématu. Po hodině těchto řízených tematických úvodů došlo k diskusi všech pozvaných hostů. Teprve na samém konci setkání byl otevřen prostor otázkám z publika.
Veřejnost, která zde byla vzhledem k nedělnímu termínu poněkud v menšině, dostala navíc roli iniciátorů témat pro budoucí možná setkání podobného typu. Své návrhy pro další setkání psali návštěvníci na speciální karty.
Workshop ukázal, že osamělý, ale již pokročilý koncept uprostřed rozvojového území se může do budoucna stát nejen pozorovatelem možných proměn okolí, ale také jejich iniciátorem. Význam lokálních záměrů pro celé území je otázkou hodnotného tvůrčího dialogu mezi dotčenými stranami architektů, příslušných politiků, investorů, developerů kulturních záměrů.

Památník ticha je připraven tuto diskusi v její nezbytné tvůrčí hodnotě iniciovat a moderovat i v budoucnosti!
-------------------------------

účastníci setkání:
Lenka Burgerová, urbanistka, historička, radní Prahy 7 pro územní rozvoj
Matouš Bičák, nedávný absolvent Přírodní školy na Strossmayerově náměstí
Richard Biegel, historik umění, zastupitel MČ Praha 7
Adam Gebrian, architekt a publicista, moderátor DOX-agora
Petr Hlaváček, urbanista, ředitel Institutu rozvoje města Prahy
Tomáš Novotný, architekt, autor studie projektu La Fabrika
Jiří Plos, právní poradce v architektuře, docent Fakulty architektury ČVUT
Hana Třeštíková, filmová producentka, místostarostka Prahy 7
Helena Třeštíková, filmová režisérka, obyvatelka Prahy 7
Leoš Válka, zakladatel Centra současného umění DOX
Pavel Štingl, dokumentarista, vedoucí projektového týmu Památníku ticha

Resumé následujícího záznamu diskuse:
Vít Máslo velice stručně představil svou studii rozvojového území ve vztahu k projektu Památníku Ticha. V úvodních příspěvcích se pozvaní hosté vyjádřili ke stavu území Bubny - Zátory a jeho stávající studii:
Richard Biegel s Petrem Hlaváčkem diskutovali k možnosti zdůraznit při dalším rozvoji území jeho mentální a kulturní minulost... Zmapovat lépe dotýkaná místa historií a podle nich případně i přizpůsobit strukturu uliční sítě a veřejného prostoru budoucího města.
Jiří Plos vyjádřil svou hlubokou skepsi nad současným vývojem legislativy ve vztahu k územnímu plánování, zadávaného státní správou a nikoli městem... Porovnal bloky a možnosti někdejší regulační komise, která v Praze působila a naplňovala zadání místní samosprávy.
Lenka Burgerová za nové zastupitelstvo vyjádřila naději iniciace konkrétních projektů na nevyužitém území - jak dočasně, tak v souladu s probíhajícím plánovaním v déledobější koncepci.
Adam Gebrian vyjádřil nutnost podobnou diskusi dále rozvíjet s účastí investora - developera. Leoš Válka a Tomáš Novotný uvedli motivy a vývojové proměny dvou úspěšných projektů, které se zrodily v okolí ze soukromé iniciativy... DOX a La Fabrika změnily mentální atmosféru prostředí v nedalekém okolí Holešovic.
Hana Třeštíková se vyjádřila pro koncepci Prahy 7 v rozvoji koncepce Art districtu, který byl už v předvolebním programu dnešního představenstva Městské části Praha 7.

Významné koncepční návrhy:
Leoš Válka představil svůj námět na projekt dočasného překlenutí celého prostoru lávkou, která vytyčí jeho základní komunikační osu Veletržní - Dělnická a otevře návštěvníkům široký pohled na holešovický Brownfield.
David Vaughan představil inspirativní uskupení v minulosti vyvolané občanskou iniciativou z okolí jednoho z Londýnských nádraží na nové řešené okolí industriálního prostoru.
Jaroslav Zima se vyjádřil pro nápravu dopravní koncepce stávající studie... Lépe déle projektovat, než nekonečně kritizovat neprakticky vyřešené stanice nového metra.
Celkový odkaz diskuse vyzněl pro posílení iniciativy zdola, ke které v této chvíli patří i politická pozice úřadu městské části. Všichni účastníci se shodli na nezbytnosti prolomení komunikační bariéry mezi projektanty technických a dopravních staveb a urbanisty rozvoje města.

Náměty pro příští možná setkání, přepsané z karet diváků:
1/ Pozvat zástupce vlastníků – developerů i SŽDC. Zapojit dopravní inženýry, kteří na projektech území pracují.
2/ Památník ticha ano!!! Navazující okolí řešit v souvislostech celé čtvrti, znovu prověřit řešení železnice, která má vliv absolutně na všechno. (Jaroslav Zima)
3/ Železnice probíhající podél nádraží na pilířích je pro urbanistický kontext památníku smrtící. Umístění památníku na vyvýšeném piedestalu je z hlediska paměti místa i z hlediska urbanistického také katastrofa. Zájem památníku je ovlivnit urbanistický kontext... (Magdalena Hlaváčková)

stáhnout: transcript diskuse

Výstava Cesta k památníku má novou vernisáž v Národním technickém muzeu

16. března 2015

Po nádraží Bubny, kde jsme prezentovali architektonickou studii v rámci odhalení sochy BRÁNA NENÁVRATNA, bude putovní prezentace po celý měsíc k vidění ve foyer NTM.

Na závěr výstavního zastavení připravujeme veřejný workshop o občanském pohledu na utváření urbanistické koncepce okolí nádraží Bubny. O přesném termínu budeme informovat na těchto stránkách.

Památník Šoa Praha uvedl unikátní válečný snímek, který byl téměř 70 let skrytý v archivu

10. března 2015

Památník Šoa Praha představil unikátní britský dokument „German Concentration Camps Factual Survey", který je součástí filmové kolekce proslulého Imperial War Musea (IWM).

Distribuční zvláštností tohoto dokumentu je jeho striktní uvádění s odborným úvodem zástupce IWM. Tento jedinečný film byl uveden v rámci doprovodného programu festivalu Jeden svět v úterý 10. března 2015 od 18:00 hodin v Centru současného umění DOX.

Pavel Štingl, filmový dokumentarista a ředitel Památníku Šoa Praha, k filmu řekl: „Projekce britského dokumentu ‚German Concentration Camps Factual Survey' je příležitostí k diskusi o tom, jak se zrodila první svědectví ‚konečného řešení' a jakou genezi tento filmový materiál prodělal. Akce představuje jeden ze směrů, kterými se v Památníku ticha chceme ubírat."

O filmovém dokumentu „German Concentration Camps Factual Survey"   

"German Concentration Camps Factual Survey" je název britského dokumentu zachycujícího osvobozování koncentračních táborů spojeneckými vojsky. Mimořádně naturalistické záběry měli zhlédnout všichni němečtí zajatci. Film měl být odhalením, trestem i mementem. Dokument produkoval Sidney Bernstein, který na ministerstvu informací sestavil špičkový tým, jehož členy byli editoři Stewart McAllister a Peter Tanner, spisovatelé Collin Wills a Richard Crossman a Alfred Hitchcock coby konzultant.

Na podzim roku 1945 byl však nedokončený film odložen. V roce 1952 se veškeré materiály, tedy hrubě sestříhané záběry spolu se stovkou needitovaných kotoučů filmů z koncentračních táborů, doprovodný text i detailní seznam záběrů celého filmu, dostaly do britského Imperial War Musea. Po téměř čtyřiceti letech od natočení, v roce 1984, byla na Berlínském filmovém festivalu promítána část dokumentu – bez posledního dílu. Tato část dokumentu je známá jako tzv. Hitchcockovy záběry z koncentračních táborů pod názvem „Memory of the Camps".

Pražská projekce

Unikátní dokument v Praze uvedl David Walsh, vedoucí digitálních sbírek IWM. Debatu moderoval David Vaughan, publicista a odborník na archivy druhé světové války.

Tato jedinečná událost proběhla ve spolupráci Památníku Šoa Praha o.p.s., Centra současného umění DOX a filmového festivalu Jeden svět.

Odhalení sochy Aleše Veselého BRÁNA NENÁVRATNA

9. března 2015

Slavnostní odhalení sochy proběhlo 9. března 2015 v prostoru nádraží Bubny. 

FOTOGRAFIE Z ODHALENÍ 

Symbolicky prvním reálným krokem přestavby železniční stanice spojené s historií pražských židovských transportů byla instalace sochy, která nahrazuje obvyklý význam základního kamene.

Monumentální objekt sochaře Aleše Veselého byl umístěn jako brána na cestě, kterou procházely válečné transporty k deportačním vlakům. Dvacetimetrová kolejnice zdvižená k nebi symbolizuje Jákobův žebřík. Její instalace nese poselství, že nádraží, poznamenané tragickými osudy téměř padesáti tisíc židovských občanů, je připraveno k přestavbě podle koncepce, která již existuje. Usilujeme o to, aby nový památník byl realizován k významnému výročí prvních pražských transportů na podzim roku 2016.

SOUČASNÝ STAV NÁDRAŽÍ