Socha "BRÁNA NENÁVRATNA"
Objekt "BRÁNA NENÁVRATNA", sochaře Aleše Veselého, byla odhalena dne 9. března 2015 před nádražní budovou přímo na cestě, kterou procházely válečné židovské transporty před nástupem do deportačních vlaků.
Pro naplnění plánu proměny nádraží Bubny na PAMÁTNÍK TICHA se stala symbolicky prvním aktivním krokem přestavby.
SNÍMKY ZE SLAVNOSTNÍHO ODHALENÍ SOCHY
Realizaci sochy podpořil METROSTAV.
Zvláštní poděkování patří panu Jiřímu Bělohlavovi, Jaromíru Pavlíčkovi, Kamilovi Buchvaldovi, Liboru Winklerovi a Leoši Válkovi.
Autorský text sochaře Aleše Veselého
Tíha světa leží na bedrech 36 spravedlivých. I kdybychom neznali tuto legendu, instinkt nám napoví, že jistě existovala nějaká dávná lidská představa o tom, že něco musí udržovat rovnováhu světa, nést tíhu fyzickou ale především tíhu osudu a tíhu etické zodpovědnosti nad hladinou kolapsu. Obr Atlas nesl fyzickou tíhu světa. I v jiných mýtech, pohádkách a pověstech se toto téma objevuje často a opakovaně.
Stará židovská legenda rozděluje tuto osudovou odpovědnost mezi 36 „vyvolených", kteří o tomto svém údělu a poslání nevědí, a proto žádným volním konáním ani nějakou sebestylizací nemohou ovlivňovat svoji danou úlohu. Důležité je, že jejich jednání a konání je přirozeně stejné, jako by bylo, i kdyby jejich život nebyl podroben tomuto nejvyššímu „soudu". Oni o něm nevědí a každé jejich dobré i zlé jednání neustále vyvažuje rovnováhu nad kolapsem.
To co se stalo v nedávné minulosti, byl jen jeden z mnoha obrovských kolapsů. Takové vychýlení občas lidské společenství postihnou. Vše se obrátilo vzhůru nohama... záchytné body zmizely – jenom násilí a zmar, ztráta soudnosti, ztráta důstojnosti, ztráta úcty, bez studu, bez zábran, ničení.
Otevřely se brány nenávratna.
Tehdy k nim vedly koleje a vlaky. Byl překročen práh nenávratna.
A co bedra spravedlivých? I ti zmizeli s těmi ostatními? Kde spočinula všechna tíha šílenství a vykolejení světa? Po apokalyptickém šílenství se síly vyrovnaly, ale nové memento je na obzoru. Nesnášenlivost, nenávist, netolerance, ztráta úcty a důstojnosti. Zmar a temno, fanatismus. Převáží nicotu pozitivní síla?
Koleje vedou do nebe Branou nenávratna – Jákobův žebřík? Mizí v nedohlednu jako v Jákobově snu.
Ti, co odešli...
Ti, co odcházeli do neznáma...
Ti, co odcházeli s nadějí, ale bez šance...
Branou mizení –
Přes práh nenávratna
Těm, co přicházejí –
vztyčený práh nepřekročitelnosti
Aleš Veselý, Jerusalem, 1.1.2015
Aleš Veselý (1935-2015)
Byl jedním z nejvýznamnějších českých sochařů a pedagogů AVU a UJEP, vstoupil na českou výtvarnou scénu na přelomu 50. a 60. let. Velmi záhy patřil k stěžejním osobnostem generace, která přinášela osobité podněty navazující na proudy evropského informelu. Mnohokrát se ve svém díle monumentální velikosti obracel ke kořenům judaismu. Patřil mezi umělce úporně hledající odpověď na otázku smyslu lidské existence. Jeho dílo je zastoupeno v řadě světových uměleckých institucí včetně The Solomon Guggenheim Musea v New Yorku, Centre Georges-Pompidou v Paříži i v Národní galerii v Praze.