Program
Činoherní klub uvádí: Karel Čapek / R.U.R.
17. 10. v 19 hodin
Přehlídku amatérských divadelních souborů pořádá
Památník Šoa Praha ve spolupráci s Činoherním klubem, s odbornou garancí NIPOS-ARTAMA a za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.
Divadelní spolek Krakonoš / Vysoké nad Jizerou
Karel Čapek / R.U.R.
Úprava textu, režie: Magdalena Bartoňová / Scénografie: Magdalena Bartoňová, Adam Bartoň, AI Midjourney / Kostýmy: Jana Lukeš / Hudební koláž: Adam Bartoň, AI Speechgen.io / Světlo: Jan Vaverka, Ondřej Vaverka, Matěj Strouhal / Zvuk: Jan Pohanka / Inspice, rekvizity: Alice Dvořáková / Text sleduje: Maxmilián M. Bartoň / Výroba kostýmů / Miroslava Jeřábková, Jana Lukeš, Eva Leštinová / Výroba scény a rekvizit: Josef Hejral, Vladimír Brtek, Jitka Rolečková, Štěpánka Skalská, Jiří Plucha, Magdalena Bartoňová, Adam Bartoň, Alice Dvořáková, Jan Vaverka, Jan Pohanka / Laboratorní stůl: Pavel Roleček / Fotograf / Pavel Vítek / Pohybová spolupráce: Arnošt Toms, Marta Tomsová / Kadeřnice: Eliška Machačková.
Hrají:
Jan Lukeš, Jitka Rolečková, Martin Hnyk, Tomáš Hellmuth, Jiří Líbal, Josef Hejral, Zdena Hnyková, Štěpánka Skalská nebo Eliška Bezpalcová, Ondřej Hellmuth, Metoděj M. Bartoň, Magdalena Bašková nebo Veronika Horáčková.
Činoherní klub uvádí: Karel Čapek / Továrna na obsolutno
17. 10. od 17 hodin
Scénické hledání souvislostí dramatizací Čapkového románu Továrno na absolutno s chováním dnešního člověka.
Přehlídku amatérských divadelních souborů pořádá Památník Šoa Praha ve spolupráci s Činoherním klubem, s odbornou garancí NIPOS-ARTAMA a za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.
Gymnázium Přírodní škola
Dramatizace: Johan Březka / Režie: František Prokop, Johan Březka / Hrají: Jakub Nekvasil, Jáchym Galuška, Marek Švejda, Štěpán Jícha, Barbora Martišková, Zuzana Bruthansová, Matouš Plecitý, Adam Pochman, Vojtěch Bruthans, Johan Březka.
Předmluva
Karel Čapek: v říjnu 1926
Jednoho jarního dne o čtyřech hodinách odpoledne jsem dopsal R.U.R.; načež jsem s úlevou odhodil péro a šel se projit na Nebozízek.
Nejprve mi bylo pěkně volno, že jsem se zbavil dřiny; z toho se vyvinul jakýsi pocit prázdnoty a posléze jsem shledal, že se nesnesitelné nudím. I řekl jsem si, že mám den beztoho zkažený a že tedy půjdu raději domů a napíši do novin fejeton.
Johan Březka, Gymnázium Přírodni škola:
Tak popisuje Karel Čapek počátky své Továrny na absolutno. Prvního ze svých antiutopických románů. Jeho témata, ať už jsou to rizika technologického vývoje, válečných konfliktů, slepé mocichtivosti nebo náboženského fundamentalismu, jsou dodnes až překvapivě aktuální. Právě tato aktuálnost díla nás inspirovala k jeho dramatizaci.
Konec expedice Bubny
12. 9. v 19.00 hodin v galerii DOX
(vnitřní prostory DOXu, vchod z Osadní 34)
Z proslovu Pavla Štingla, aktuálně uvolněného ředitele Památníku ticha
Z proslovu Leoše Války, ředitele Památníku šoa Praha, o. p. s.
Setkání k ukončení činnosti autorského týmu pod vedením Pavla Štingla proběhlo v sále DOXu.
Foto Bára Lockefeer
Foto Aleš Mynář
Expedice Bubny
Katalog Expedice Bubny přibližuje aktivity posledních více než deseti let v místě bubenské paměti
Kniha první ke stažení | Kniha druhá ke stažení | Kniha třetí ke stažení |
Války slov
5. 9. v 16:00
Rezidence primátora
Již páté názorové fórum Památníku ticha je tentokrát věnované 85. výročí počátku druhé světové války.
Památník ticha bude začátkem září připomínat dvě významné události: kromě nacistického napadení Polska byl také z Prahy vypraven poslední z Wintonových transportů, jenž už nedojel do svobodného světa. Počátek války byl tedy také koncem naděje pro mnohé, kteří hledali cestu ven z ohrožení, i pro ty, kteří nechtěli uvěřit, že kulturní národy Evropy znovu po dvaceti letech vyvolají nové válečné peklo.
Když jsme si položili otázku, co dnes může koho zajímat na výročí počátku války, pak se zajisté v kontextu probíhajících konfliktů nabízí diskutovat o ideologiích a propagandách, které – dnes i dříve – tyto události doprovázejí. Názorové fórum k výročí začátku největší války v dějinách lidstva by mělo diskutovat vývoj válek a také vývoj správných pojmů spojených s válkami. A také vývoj demagogií, které každý počátek války doprovázejí. Vedle historiků pozveme také právníky, případně legislativce a osobnosti dnes působící na poli boje proti dezinformacím.
Své místo si, prosím, rezervujte prostředníctvím rezervačního formuláře.
Diskusi můžete zhlédnout i online na iVysílání České televize.
Foto Bára Lockefeer
Slavnostní pojmenování ulice Nicholase Wintona
3. září od 16:00
nádraží Bubny
MČ Praha 7 ve spolupráci s Federací židovských obcí v ČR a Památníkem ticha vás srdečně zvou na slavnostní pojmenování nové ulice Nicholase Wintona.
Dne 3. září proběhne slavnostní pojmenování ulice, která zanedlouho spojí dolní část Veletržní a Dělnickou. Dnes se v ose této budoucí spojnice dolních Holešovic a Letné dokončuje pěší průchod. Bude otevřen právě v září tohoto roku pro veřejnost.
Památník ticha již před pěti lety, ve spolupráci s městskou částí Praha 7, navrhnul Místopisné komisi magistrátu Wintonovo jméno pro tuto osu, navazující na trasu někdejších pražských židovských transportů, vypravených do ghett a koncentračních táborů z nádraží Bubny.
Ulice navíc podchází budoucí železniční koridor, který je v podstatě na trase, kudy vlaky pražských deportací odjížděly.
Snad by bylo správnější nalézt vhodnou městskou třídu v blízkosti hlavního nádraží.
Tam však už jsou jména rozdána. Ulice obcházející nádraží Bubny je navíc symbolickým mementem příběhu kindertransportů. Právě tudy odjížděly rodiny, které byly tak prozíravé a statečné, že své děti do Británie na poslední chvíli vypravily. Tudy odjížděly matky, které měly za sebou zážitek svěření svých nejmilejších do péče někomu cizímu na neodhadnutelně dlouhou dobu. Zde se jejich osud naplnil, protože odjely na dalekou cestu.
Vrátila se jen desetina z nich.
Počátkem září bude v Praze skupina několika posledních žijících „Wintonových dětí", které dnes žijí v Británii. Jejich cesta je symbolická, protože jedou jednat o svém občanství. Tedy čestném gestu naší vlády, která tak po více jak osmdesáti letech formálně vrátí děti sira Nicholase domů. Není snad lepší okamžik, kdy pojmenovat ulici po jejich zachránci, než tato vznešená příležitost.
Ceremoniál se uskuteční za účasti řady příznivců Památníku ticha, partnerských škol, které vystoupí s drobným kulturním programem. V hale nádraží Bubny bude smyčka s vyjádřením dnes již zesnulé dcery Nicholase Wintona Barbary.
Na zajištění slavnostního setkání se zatím podílí Památník šoa Praha s městskou částí Praha 7. Bylo by pěkné, kdyby se zapojil i magistrát. Ostatně už tím, že je v této chvíli už snad zadána tabule uličníku, se podílí. Bylo by asi správné, kdybychom mohli počítat i s oficiální návštěvou a aktivním zapojením do programu setkání.
Pavel Štingl
Foto Bára Lockefeer
Koncert pro BIIb
11. 7. ve 20:00 Jízdárna Pražského hradu
Od 19.00 otevřena terasa Jízdárny Pražského hradu
Slavnostní koncert ke vzpomínce 80. výročí likvidace rodinného tábora v Osvětimi-Birkena
Letošní 80. výročí likvidace rodinného tábora je významným důvodem pro vzpomínku na události, kdy se masová vražda spojila se zrůdnou manipulací s živými krátce před jejich smrtí. Dočasnou nadějí tisícům obyvatel bloku BIIb se vrazi pokusili očistit svou tvář pro veřejné mínění, 10.–12. července 1944 však továrna na smrt
naplnila svou obvyklou roli. Památník ticha vybírá pro vzpomínková setkání skladby s příběhy dalších poválečných generací. Přebíráme odkaz válečných událostí pro konfrontace s paralelami současných konfliktů. Paměť je klíčem k pochopení dneška.
Program
Bedřich Smetana (1824–1884)
Z mého života (úprava pro orchestr: George Szell)
Jaroslav Jakubovič (*1948)
Sára a Abrahám, koncert pro saxofon, klavír a orchestr
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a sólisté: Jaroslav Jakubovič a Emil Viklický.
Dirigent: Tomáš Brauner
Slavnostní večer uvede Jitka Čvančarová, která na závěr zazpívá Horchat Hai Caliptus izraelské autorky Na'omi Šemer
(1930–2004), píseň je citací z filmu Nabarvené ptáče.
Koncert se koná pod záštitou předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Markéty Pekarové Adamové a ministra kultury Martina Baxy.
Akce se koná ve spolupráci s Památníkem ticha, Správou Pražského hradu a Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK.
Vstupné zdarma
ZÁZNAM Z KONCERTU
Foto Karel Cudlín
Foto Bára Lockefeer
Česko a strach – Vysílání Stanice Bubny
21. 6. v 18:00
Metronom Festival – podcast stage, Výstaviště Praha-Holešovice
Veřejná diskuse Památníku ticha
Politika je spojená s emocemi, neměla by ale být postavená jen na nich.
Stejně jako v minulosti i dnes totiž vidíme, jak tragické důsledky může mít, když se politici dostanou do role obchodníků se strachem.
Umíme spolu ještě vést dialog?
Jak se nenechat ovládnout předsudky?
Hosté diskuse:
Petra Procházková, novinářka a reportérka z Deníku N
Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR se věnuje svobodě slova, cenzuře i hate speech
Fatima Rahimi, novinářka a reportérka z Deníku Referendum
Moderuje: Michael Rozsypal
Dramaturgie: Tereza Žižková
Od svědectví k podobenství
Divadelní přehlídka
12. – 19. května
Činoherní klub a hala nádraží Praha Bubny
Památník Šoa Praha ve spolupráci s Památníkem ticha.
Praha Bubny (nádražní hala) a Činoherní klub (Činoherní klub uvádí)
Neděle 12. 5. 2024
Činoherní klub
18.00
Gymnázium Přírodní škola
Alena Bruthansová
Deníky
Divadelní hra Aleny Bruthansové podle deníku čtrnáctiletého Pavla Weinera. Jaký byl Pavlův Štědrý den roku 1944 v Terezíně? Vrátí se táta a Handa?
Podaří se najít volnou cestu z ghetta pro vánoční stromek? A dá se alespoň na chvíli zapomenout a žít?
Gymnázium Přírodní škola
František Tichý
Nepřátelé
Divadelní hra Františka Tichého na motivy vzpomínek Olgy Fierzové, spolupracovnice Přemysla Pittra. Květen 1945. Čtrnáctiletý Jehuda se vrací z koncentračního tábora. Útočiště najde v zámku Kamenice u Prahy, kde Přemysl Pitter pomáhá dětem po válce najít nový domov. Z Terezína je sem deportována i skupina chlapců z Hitlerjugend. Dokážou děti z různých stran barikád k sobě najít cestu? A kde je hranice lásky a odpuštění?
Pondělí 13. 5. 2024
Památník ticha – hala nádraží Praha Bubny
14.00
Ropuší válka; Bledý bratr; Lauře
recitace
Dramacentrum Bezejména Liberec
Vojenka
Divadlo jednoho herce založené na svědectvích Japonců za druhé světové války. Společně s jedním chlapcem zažijeme záblesky dětské paměti ve vzpomínkách na hrůznou minulost.
ZUŠ Brandýs n. L.
Byli tři...
Inscenace inspirovaná dětstvím Jiřího Munka, rodáka z Brandýsa nad Labem. Ten s celou svou rodinou prožíval poklidné dětství až do roku 1939... Transport! Schnell! Arbeit!
Po představení následuje odborná reflexe a rozhovor k inscenaci Byli tři...
Představení je z technických důvodů zrušeno!
18.00
Taneční studio Magdaléna
Rychnov u Jablonce
Maagal
„Věříš mi – věřím ti, víš a vím,
buď jak buď, nezradíš – nezradím."
Tuto tajnou přísahu svěřila Helga Pollaková svému deníku. Jí i dalším děvčatům z pokoje 28 dívčího domova L410 v Terezíně skýtala tato přísaha v nejobtížnější etapě jejich života důvěru, naději a sílu přežít.
Úterý 14. 5. 2024
Památník ticha – hala nádraží Praha Bubny
14.00
Gymnázium Přírodní škola
Alena Bruthansová
Deníky
ZUŠ Příbram
Můj Terezínský deník
Představení inspirované deníkem Helgy Pollak – Kinsky. Co prožívala děvčata na pokoji 28 v dívčím heimu L410 v terezínském ghettu?
Po představení následuje odborná reflexe a rozhovor k představení Můj Terezínský deník.
18.00
Gymnázium Přírodní škola
František Tichý
Terezínské zvony
Divadelní hra Františka Tichého o životě dětí z terezínských domovů (zejména chlapeckého domova Nešarim) v době druhé světové války. Příběh vychází z dobových reálií i příběhů popsaných v terezínských časopisech. Hru doplňují zhudebněné básně napsané dětmi v ghettu i národní písně s autentickými terezínskými textovými parafrázemi.
Středa 15. 5. 2024
Památník ticha – hala nádraží Praha Bubny
9.00 + 11.00 zadáno
18.00
DS Ty-já-tr ZUŠŠ Praha
Chlapec v pruhovaném pyžamu
Divadelní představení podle stejnojmenné knihy Johna Boyna, v režii Radky Tesárkové, Moniky Jiráskové, j. h. a za výtvarné spolupráce Veroniky Zavřelové.
Neděle 19. 5. 2024
Činoherní klub
18.00
Dramacentrum Bezejména Liberec
Svědectví
o životě v KLDR
Inscenace vychází z knihy Niny Špitálníkové „Svědectví o životě v KLDR", tedy z autentických rozhovorů se severokorejskými uprchlíky z různých vrstev společnosti a s různými motivacemi k útěku. Útržky rozhovorů v inscenaci zazní doslovně. Do této koláže zobrazující život v KLDR i sondu do myšlení jejích obyvatel soubor doplnil částečně fiktivním příběhem matky a její dcery.
Taneční studio Magdaléna
Rychnov u Jablonce
Maagal
Foto: Bára Lockefeer
Další články...
- 1
- 2