Památník šoa Praha

Z nádraží Bubny byly během druhé světové války vypravovány transporty s desetitisíci židovskými obyvateli z Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Po osvobození zažilo nádraží odsun pražských Němců. Toto stigmatizované místo se stane památníkem s moderně pojatou expozicí připomínající složité dějiny dvacátého století, ale také prostorem pro diskusi a kritickou reflexi nedávné minulosti.

Tento záměr se začal rodit v roce 2012 péčí autorského týmu, jenž 2. března roku 2015 před nádražím odhalil sochu Aleše Veselého BRÁNA NENÁVRATNA.
Objekt se stal mementem místa na rozhraní metropole a největšího pražského brownfieldu.
16. října stejného roku zazněl pod objektem symbolizujícím Jákobův žebřík poprvé hlas rytmického megaorchestru při Bubnování pro Bubny. Vzpomínka na první židovský transport vypravený z Prahy, spojená s potlačením ticha pasivního přihlížení, se stala tradicí.

Na obecně prospěšnou společnost, založenou koncem roku 2012, navázala v květnu 2021 státní organizace Památník ticha, založená Ministerstvem kultury. Převzala její projektový vývoj, program i koncepci vzdělávacích programů. Navázala také a rozšířila partnerství s paměťovými institucemi, které téma šoa komunikují – jako je Terezínská iniciativa, Židovské muzeum v Praze, Památník Terezín, Nadační fond obětem holocaustu, Post Bellum, Uměleckoprůmyslové museum v Praze a dalšími. Hlavním partnerem vývoje Památníku ticha je i nadále Centrum současného umění DOX.